Záhady, tajemství a mystéria České republiky

Nevysvětlené jevy

Branišovský les, záhada od Českých Budějovic

Branišovský les, záhada od Českých Budějovic

Nevelký les, nacházející se západně od jihočeské metropole je zdá se dějištěm mnohých nevysvětlitelných jevů. Lidé tu slyší podivné zvuky, hru na flétnu, nebo tu potkávají vysokého muže v černém plášti a klobouku, který se nohama nedotýká země a pohybuje se v lesním porostu velmi rychle. Noční tmou se vznášejí rudě žhnoucí oči, po lese se toulá duch zavražděné ženy z nedaleké samoty. Na jednom lesním rozcestí tu stával mohutný strom, který neodolatelně přitahoval sebevrahy a na jehož větvi několik lidí dobrovolně ukončilo svůj život oběšením.

Žítkovské bohyně, čarodějky z Kopanic

Žítkovské bohyně

Ještě nedávno žily na moravsko - slovenském pomezí zvláštní ženy. V izolovaném prostředí Bílých Karpat se věřilo, že tyto svérázné kořenářky a léčitelky ovládaly nadpřirozené síly a jejich prostřednictvím předpovídaly budoucnost, ovlivňovaly osudy lidí či za pomoci kouzel plnily přání svých zákazníků. Ti se za nimi v minulosti sjížděli nejen z okolních vesnic, ale i z okolních zemí. Jejich věhlas byl obrovský a no to tyto novodobé kněžky také často doplácely.

Hůrka, tanec smrti ve sklářské osadě

Hůrka, tanec smrti ve sklářské osadě

Na podzim roku 1953 vyjelo ze Sušice směrem k šumavskému vojenskému újezdu vojenské nákladní auto s šesti vojíny a jejich velitelem. Zamířilo do míst, kde se dříve rozkládala sklářská osada Hůrka, která padla za oběť nově budovanému hraničnímu pásmu. Nyní tu stále ještě z posledních sil stála rozpadající se kaple sv. Kříže a v její kryptě odpočívalo 23 přirozeně mumifikovaných těl příslušníků sklářského rodu Hafendbrädlů a Abelů. Nacházelo se tu i tělo jejich rodinného lékaře Josefa Klostermanna - otce spisovatele Karla Klostermanna.

Blaník, hora plná tajemství

Bájná hora Blaník má mezi našimi kopci zvláštní postavení. První legendy a pověsti o této hoře pochází zřejmě již od Keltů, kteří se tu usídlili a Blaník měli ve zvláštní úctě. Ve středovku se mnozí obávali, že se tudy vstupuje do podsvětí a roku 1404 zakázal pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc českému lidu na horu vůbec vystupovat. O pověstném vojsku, které se v jeho útrobách skrývá, se vypráví hned několik variant pověstí.

Jihlavské podzemí, svítící chodba a průchod do jiné dimenze

Jihlava, hlavní město Vysočiny, ukrývá pod svým povrchem kolem 25 km podzemních chodeb. Starobylé katakomby klikatící se pod městem ukrývají mnoho tajemství. Nejzajímavější a nejzáhadnější část chodeb je dokonce veřejně přístupná. První pozoruhodnou věcí, kterou je možné v jihlavském podzemí vidět je svítící chodba neboli “svítivka”. Několikametrový úsek chodby ve tmě zeleně září. Pravděpodobná teorie vysvětlující světélkující stěny i strop pochází z dob okupace.

Burg doktora Kittela, tajemství léčivé magie

Burg doktora Kittela, tajemství léčivé magie

Život obyvatel vesnice Krásná v podhůří Jizerských hor byl v 18. století významně ovlivněn působením věhlasného zázračného léčitele a doktora bez „papírů“, Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela. Ke svým pacientům spěchal za pomoci létajícího pláště až do Prahy či do Vídně, chudé léčil zdarma a až s neuvěřitelnou úspěšností. Své lékařské nadání a nadpřirozené schopnosti údajně získal od samotného ďábla, kterému ale musel na oplátku upsat svou duši. Ve sklepích svého rozlehlého domu (Burgu) skrýval tajnou laboratoř, kde studoval zakázané knihy plné kouzel a magie.

Pohádka, statek s temnou minulostí

Pohádka neboli Christlhof

Na okraji Šumavy, asi 15 km jižně od Klatov, se nachází nechvalně známý statek zvaný Pohádka, dříve známý jako Christlhof. Dnes opuštěná a rozbořená usedlost leží na samotě nedaleko osady Bradné, kousek od Čachrova. Strašidelnou pověst si toto místo s sebou nese už od 19. století. V roce 1828 vypuknul v nedalekém Strážově požár, při kterém lehla popelem značná část vesnice. Místní lidé věřili, že za oheň může stará žena, o níž se tradovalo, že je čarodějnice, a která bydlela v chatrči nedaleko Pohádky. Lidé rozhořčeni tragickým požárem domnělou čarodějnici ukamenovali.

Žďár nad Sázavou, nemrtvý správce Ulrich

Žďár nad Sázavou, nemrtvý správce Ulrich

V roce 1817 zemřel na velkostatku ve Žďáru nad Sázavou na nervovou horečku zdejší správce Jan Alois Ulrich. Pohřben byl na Dolním žďárském hřbitově a místním lidem se značně ulevilo. Správce byl zlý člověk, choval se k lidem povýšeně a krutě. Správcovou smrtí však k překvapení všech Ulrichovo řádění neskončilo. Naopak! Začal se ve městě, na místním mostě i na hřbitově zjevovat jako přízrak a napadat žďárské obyvatele. Jezdil prý po kraji na zvířeti, které vypadalo jako obrovský kůň s volskou hlavou, nebo v ohnivém kočáře, taženém bezhlavými koňmi.

Bludičky, ztracené duše nebo přírodní úkaz

Bludičky

Tajemná světýlka nazývaná bludičky se prý objevují na rašeliništích, močálech a mokřinách. Karel Klostermann ve svém šumavském románu „Ze světa lesních samot“ popisuje tento jev jako docela běžný, téměř každodenní. Podle Klostermanna jsou bludičky jakési modravé či žlutavé plamínky vyvěrající ze země. Objevují se prý nejčastěji na konci zimy a na podzim. Světélka mají prý nevysvětlitelnou přitažlivost a lákají své oběti do zrádných močálů. Přesto, že existují jistá vědecká vysvětlení tohoto jevu, bludná světla jsou stále zahalena tajemnem.

Hrad Houska, brána do pekel

Na Kokořínsku se u vesnice Houska tyčí stejnojmenný hrad. Na Housce prý působí tajemné síly a podle pověstí je v něm brána do pekel nebo snad vstup do jiné dimenze. Hrad Houska byl podle nejnovějších zjištění zbudován asi ve 13. století, tedy ve velmi podobném období, ve kterém vzniknul i nedaleký Bezděz. Některé teorie tak poukazují na to, že hrad Houska byl zbudován snad bezúčelně - nabízí se možnost, že byl postaven na tomto záhadném místě, kde je vstup do pekla, aby chránil náš svět před tím, co by tudy mohlo přijít. Nejzáhadnější částí hradu je hradní kaple.

Sdilejte!

Reklama