8. července 1685 začal obraz madony s Ježíškem ronit krev v klatovské chalupě chudé rodiny Ondřeje Hiršpergera. Tento obraz byl volnou kopií obrazu Madony z Re, který začal krvácet v roce 1494 v severní Itálii. Klatovský obraz byl po zpozorování tohoto jevu urychleně přenesen do blízkého děkanského kostela Narození Panny Marie, kde byl nadále hlídán a pozorován. Na radnici byli přivoláni svědci, kteří vypovídali o tom, co na obraze spatřili. 12 dní po začátku krvácení bylo mnoha účastníky shromáždění v kostele spatřeno, jak madona opakovaně zavírá a otevírá oči. Do Klatov se z pověření pražského arcibiskupa vydala speciální komise, která měla posoudit pravost tzv. zázraku a případně uznat obraz za zázračný. Protože při následném šetření nebyly shledány žádné pochybnosti, bylo komisí rozhodnuto, že obraz skutečně potil krev, zázračný je a má být k veřejné úctě vystaven na hlavním oltáři klatovského děkanského kostela.
Obraz v následujících letech přilákal do Klatov mnoho poutníků, zasloužil se nemalou měrou o rozkvět města a údajně i o uzdravení velkého množství lidí, kteří „Klatovskou madonu“ přišli poprosit o pomoc. Dodnes jsou na čele madony patrné tmavé skvrny, na kterých v roce 1985 provedl testy primář klatovské hematologie doktor Josef Časta. Ten následně určil, že jde o lidskou krev skupiny AB. Skutečně v roce 1685 začal obraz ronit lidskou krev? Ukázaly by testy DNA něco víc?
Přečtěte si další informace:
Zázrak Klatovské Madony
Krev Klatovské Madony